Málokterá problematika dějin amerického kontinentu přitahuje takovou pozornost české laické veřejnosti jako otázka vztahů mezi Indiány a bílým obyvatelstvem Ameriky, kromě jiného tvořící součást historie tzv. Divokého západu. Indiánské války sedmdesátých a
osmdesátých let devatenáctého století byly završením procesu, jenž začal už objevením Ameriky či přinejmenším založením prvních anglických kolonií a znamenal nahrazování lovu, sběru a primitivního zemědělství zemědělstvím intenzívním, popřípadě jinými
ekonomickými aktivitami. Velká siouxská válka, jejíž součástí byla bitva u Little Bighornu, kde utrpěla americká armáda největší porážku v bojích s Indiány, pak může sloužit v mnoha ohledech jako názorná ukázka způsobu válčení i výsledků střetnutí. Přinesla
relativně malé ztráty na životech, přitom však dalekosáhlé změny pro poražené. Z plání přílehlých hor zmizeli indiánští lovci a přišli horníci, farmáři a chovatelé dobytka. Sedící býk, vítěz nad Custerem, odešel do Kanady a vrátil se k vystupování ve sbírce
kuriozit. Jeho smrt v roce 1890 pak symbolizuje definitivní konec jednoho období dějin amerického kontinentu.
