Znalosti o tom, že základní biogenní prvky
(C, O, H, N) mají více stabilních izotopů (SI)
a jejich rozdělení v litosféře, hydrosféře a biosféře
Země je nerovnoměrné, se hromadí
již téměř sto let. Zkoumání heterogenity
a zákonitostí
přirozeného výskytu SI našlo
v posledních desetiletích uplatnění v (paleo)
klimatologii, archeologii, biologii i ekologii.
Posledním dvěma oborům je věnována tato
monografie. Vznikla na základě dvacetileté
zkušenosti autorů, biologů, s frakcionací
SI
C, N, O a H v metabolismu rostlin a půdních
mikroorganismů a při fyzikálně-chemických
pochodech výměny látek mezi ekosystémy,
atmosférou a pedosférou.
