Oboustranná brutalita založená na náboženských rozdílech a bezpočet menších i větších střetnutí na souši i na moři byly charakteristickými projevy krvavé války mezi Řeky a Turky ve dvacátých letech 19. století – války, která vedla ke vzniku nezávislého řeckého
státu. Provázely ji i další jevy, jako řecké mrhání zahraničními půjčkami či občanské války mezi samotnými Řeky. Negativní roli sehrála také jednostranná propaganda v západoevropské společnosti, vyplývající z neznalosti skutečné situace ve východním Středomoří, a
vojenské i diplomatické vměšování evropských velmocí. Přestože od konce oné války uplynulo již 180 let, nepozbyla na svém historickém významu a aktuálnosti. Animozita mezi Řeky a Turky je stále živá a řecká společenskoekonomická realita dnešních dnů způsobená
plýtváním se vine jako červená nit řeckými dějinami již od této války, která je významnou kapitolou moderních evropských dějin. Připomíná to antickou tragédii i absurdní drama zároveň. PhDr. Miroslav Šedivý, Ph.D. (*1980) na FF UK vystudoval historii, kterou v současné
době vyučuje na Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Ve svém výzkumu se zabývá diplomatickými, hospodářskými, vojenskými, náboženskými a sociálními dějinami Evropy a Blízkého východu první poloviny 19. století. Je spolueditorem sborníku Metternich a jeho
doba, spoluautorem monografie Egypt v době Muhammada Alího a autorem několika desítek studií a článků v českém, německém a anglickém jazyce. Nejvýznamnější závěry svého výzkumu publikuje v britských a amerických odborných časopisech.
