Pronikavé rozhovory o tom, jak být ve 21. století člověkem Novinářka Karolína Klinková vyzpovídala desítky světově uznávaných odbornic a odborníků ve snaze pochopit, co v současném nejistém světě dělá člověka člověkem. Jak jdou dohromady představy o „šťastném“
a „dobrém“ životě? Jak ve 21. století uvažovat o manželství, přátelství i dalších blízkých vztazích? A jak s tím vším souvisí móda, medicína, feminismus nebo umění? Ve svých odpovědích ukazují v nevšedním světle nás samotné, lidi okolo a také svět, který nás
všechny obklopuje. „Kniha ve vaší ruce není další zaručený a jednoduchý recept na kvalitní život. V rozhovorech Karolíny Klinkové zjistíte, že je dnešní svět zatraceně nejednoznačné místo. Zato vám ukáže v české debatě nečekanou optiku: začínat se změnou světa
můžeme u sebe, pokud se ale nebudeme bavit o systému, nestane se nic.“ Vítek Svoboda, novinář a redaktor Deníku N „Karolína Klinková se sama sebe i svých respondentů a respondentek ptá na věci, které mnohdy považujeme za samozřejmé – například, jak má vypadat
přátelství? A co manželství? Potřebujeme si skutečně připadat šťastní? Jak moc nás má bavit cvičení? A je skutečně nutné, abychom byli všichni kreativní a sebevědomí? A není to nakonec jedno, protože náš osud stejně předurčují geny? Většina z nás nejspíš
nemá v rámci každodenního shonu příliš prostoru a energie odpovědi na tyto otázky hledat. Karolína Klinková nám ale usnadnila práci a našla lidi, kteří mají hledání odpovědí v popisu práce. V rozhovorech promlouvají slavní novináři, ostřílení veteráni akademické
scény i nastupující nové hlasy různých oborů a jejich odpovědi dohromady skládají fascinující kaleidoskop, který by snad mohl sloužit i trochu jako self-help literatura – ale jen do té doby, než dočtete k rozhovoru s Oliverem Burkemanem a koncept self-help společně s ním
zahodíte. Autorka svými přemýšlivými otázkami symbolicky zahazuje i další zdánlivé banální pravdy o životě a s upřímnou zvědavostí se ptá – jak být člověkem ve 21. století, se všemi rodinnými, společenskými i psychologickým rolemi, které k tomu náleží?“
Marie Heřmanová, antropoložka
