Píše se rok 1477 a Uherským královstvím i Osmanskou říší se šíří znepokojivá zpráva. – Vlad III. Dracula nezemřel. Namísto chladného hrobu se zdržuje mezi živými a jako vampýr saje krev mužům, kteří se podíleli na jeho vraždě. Když se zvěsti o Draculově
vzkříšení dostanou až k uším osmanského sultána, rozhodne se Mehmed II. vypravit do Transylvánie šestičlennou skupinu. Trojice janičárů doprovází Mehmedova pověřence Mustafu, konkubínu Širin a Maru, kterou s Draculou pojí milostné pouto. Mehmed tuší, že s Draculovou mocí
by mohl získat ještě větší moc. I uherský král Matyáš má své plány. Ale Dracula za svého života nebyl jen obklopený nepřáteli, a tak se Valašsko, Moldavsko a Transylvánie stávají bitevním polem. Někdo touží po moci, někdo po svobodě a někdo jen po setkání se starým
přítelem. A co když Draculu nestvořil Ďábel, ale Bůh?
