Román Turecké zrcadlo je dobrodružnou výpravou do 16. století na území dnešního Maďarska, do země položené mezi dvě říše, jejímž pánem je právě teď sultán Sulejman Nádherný, pán všech pánů tohoto světa a Majitel lidských hrdel. Procházíme světem osmanských
bejů a uherských šlechticů, ulicemi raně novověkého Pětikostelí korzují kupci, měšťané, vesničtí starostové, čas od času sem zabloudí anděl, džin nebo podivný létající stroj. Kráčejí tu velbloudi, větve stromů se ohýbají pod tíhou meruněk a trsů datlí, lesem
slídí lapkové, ve městě stavějí první mešitu a turecké lázně. Kouzlo knihy, kterou maďarský spisovatel Viktor Horváth uhranul svět, tkví ve způsobu, jakým čtenáře provádí někdejším světem obyvatel Panonské nížiny, totiž z perspektivy příslušníka osmanské
vojenské aristokracie. Jeho očima náhle spatřujeme zemi plnou nebezpečí, kde vládne rozvrat a zmatek. V porovnání s kultivovanou civilizací Osmanské říše něco nepochopitelného. Vše, co nám je povědomé a známé, se mávnutím kouzelného proutku stává exotickým a cizím.
„Abych mohl napsat tuto knihu, musel se ze mě stát osmanský Turek. Četl jsem korán, svaté texty. To je velmi důležité. Tehdejší svět byl svatý, každičká součást života souvisela s Bohem,“ říká spisovatel o knize, která vyšla přeložena do mnoha jazyků, za niž
posbíral náruč prestižních ocenění a která se stala světovým bestsellerem.
