Román otevírá téma dezerce, v Německu po druhé světové válce do značné míry tabuizované. Vydání románu, původně napsaného roku 1951, bylo v atmosféře prudce se rozhořívající studené války znemožněno a dílo upadlo v zapomnění. Text byl objeven až v autorově
pozůstalosti, byl vydán roku 2016, dva roky po autorově smrti, a stal se literární senzací jak pro okolnosti nálezu, tak pro své kvality. Hlavní postavou románu je mladý voják wehrmachtu Walter Proska, který dezertuje k Rudé armádě poté, co je jeho jednotka rozprášena
partyzány; sám však cítí potřebu vzepřít se vládnoucí „klice“. Charakter románu odpovídá představě, jakou si čtenáři v minulých desetiletích o autorovi vytvořili – napínavý, čtenářsky strhující příběh je plný zvratů, hrdina se ocitá v mezních situacích,
které svým umělecky působivým ztvárněním slouží autorovi k zamyšlení nad závažnými tématy: reflektuje otázku svědomí a odpovědnosti, morálky, vojenské a občanské cti; bez patosu se dotýká také vlastenectví a německého nacionalismu, zpochybňuje vědomí povinnosti
a „německé“ poslušnosti. Román je považován za milník německé poválečné literatury přinášející závažné poselství o svědomí a vině. Siegfried Lenz se narodil roku 1926 ve východopruském Lycku (polský Ełk), zemřel v roce 2014 v Hamburku. Patří
k nejvýznamnějším a zároveň nejčtenějším spisovatelům německé poválečné literatury nejen v Německu, ale i ve světě. V češtině vyšly téměř všechny jeho významné romány, především Muž v proudu (česky 1965), Rukojmí (1966), Hodina němčiny (1974), Vzor (1976),
Tak hezky bylo v Šulákově (1982), Vlastivědné muzeum (1984), Cvičiště (1989). Autor má za sebou rovněž velmi bohatou povídkovou tvorbu. Siegfried Lenz obdržel několik desítek významných cen a vyznamenání, mimo jiné Mírovou cenu německých knihkupců (1988), Goethovu cenu
města Frankfurt nad Mohanem (1999) či Cenu Lva Kopeleva za mír a lidská práva (2009). Je to zaprvé velké překvapení a zadruhé, když si tu knihu přečtete, je to senzace. Přeběhlík je vynikající román, který obohacuje Lenzovo dílo a tím i německou poválečnou
literaturu o působivou knihu. Volker Weidermann, Der Spiegel Dnes, téměř sedmdesát let po svém vzniku, přináší Přeběhlík hluboký vhled do rozervanosti německých válečných a poválečných let. Viděno touto optikou je i Lenzův raný román
jeho typickým dílem. Max Moor, ttt Lenz stvořil psychologicky propracované, výrazné postavy, surreálné scény jako z Apokalypsy a napsal brilantní dialogy. Harald Hordych, Süddeutsche Zeitung Román nejenže nově utváří obraz zesnulého autora, mění i hodnocení
německé poválečné literatury. Neue Osnabrücker Zeitung Román je strhujícím svědectvím doby, hluboce působivým vylíčením války a jako každý dobrý válečný román zoufalou obhajobou lidskosti. Dierk Wolters, Nassauische Neue Presse
