Čtvrtina lidí zažije během života nějakou formu duševního onemocnění. Spousta jiných pocítí jeho náznaky nebo mírné formy. Duševní zdraví je stejně důležité jako to fyzické, přesto o něm mluvíme buď šeptem, nebo za zavřenými dveřmi — psychická nemoc v Česku
ještě pořád zavání blázincem. Kniha Normální šílenství, která chce tuto situaci změnit, přibližuje křehkost lidské mysli a tenkou hranici mezi duševním zdravím a nemocí. Normální šílenství vás provede jednotlivými onemocněními — namátkou ADHD, depresemi, poruchami
autistického spektra, schizofrenií, demencí či různými druhy závislostí — z perspektivy terapeutů i pacientů a vyvrátí ty nejčastěji sdílené mýty a předsudky. Na obecné rovině pak autority oboru (např. sexuolog Petr Weiss, ředitel psychiatrické nemocnice Bohnice Martin
Hollý a další) v rozhovorech popisují, kam se v Česku posouvá terapeutická praxe, jaké jsou nejčastější formy stigmatizace nejen nemocných, ale i pomáhajících, jak spolu souvisí duševní zdraví a sexualita či jak se mění vztah psychiatrie a náboženství. ––– Definice
normálního a šíleného není jen teoretická, filozofická či náboženská hra. Téma duševního zdraví se ve skutečnosti týká každého z nás. „Duševně zdravý člověk má vnitřní radost z prožívání života. Něco nás potěší, je jedno co, jestli výhra ve sportce nebo
úsměv dítěte. Ten pocit je stejný, ať už je podnět jakýkoli. Člověk, který má depresi, tuto schopnost radovat se nemá, jeho schopnost radovat se je nemocná. Je nemocná duše, tak jako je u HIV pozitivních lidí nemocná imunita. To, co nám náladu tvoří, je nemocné,“ popisuje
Martin Hollý, ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice.— ukázka z knihy
