Hlavním cílem publikace Právní překlad v teorii a praxi je poskytnout čtenářům nejen teoreticky podložený návod, jak postupovat při převádění právních informací z češtiny do angličtiny, ale také praktické ukázky přístupu k překládání nového občanského zákoníku
(NOZ). Publikace je rozdělena do tří kapitol. První kapitola podrobně analyzuje proces právního překladu, formuluje základní pravidla pro překládání právních textů a vymezuje rozsah právnělingvistických znalostí a překladatelských dovedností. Druhá kapitola se věnuje
překládání právních předpisů, stanovuje právnělingvistická východiska pro překlad českých zákonů do angličtiny, porovnává lingvistický přístup k tvorbě zákonů v České republice a některých anglicky mluvících zemích. Zahrnuje stručnou charakteristiku jazyka NOZ a
analýzu různých variet právnické angličtiny, stejně jako některých gramatických jevů, jež jsou pro překlad (nejen) občanského zákoníku podstatné. Třetí kapitola v pěti oddílech ukazuje praktický přístup k překládání občanského zákoníku do angličtiny. První oddíl
se věnuje legislativně technickým prvkům celého zákoníku a jeho systematice; další čtyři oddíly jsou vymezeny podle částí NOZ – obecná část, rodinné právo, absolutní majetková práva a relativní majetková práva. V každém oddíle jsou vybrána ustanovení z pohledu
překladu obtížnější buď kvůli volbě českých jazykových prostředků, nebo pro nejednoznačnost českého textu, jež může vést k různým interpretacím.
