„Zahrada patří všem, kteří se na ni dívají – je jako kniha, a každý, kdo do ní zavítá, si odnese něco jiného.“ Představte si nádhernou rozlehlou zahradu. Sytě rudé hortenzie se uklánějí popínavým žlutým růžím, pásy narcisů kynou jiřinám, tulipány si na
hlavy pod zlatavým sluncem uvazují růžový turban. Na staré okrasné jezírko shlíží z nebe natržený mrak. V zadní části přechází zastřižený trávník v louku plnou divokých květin, a kdo by šel ještě dál, až za mokřiny v koutě, toho by obklopily vzrostlé javory a
buky. Jenže do téhle zahrady nikdo nechodí. Paní je pryč nebo se dívá oknem z kuchyně a jediným člověkem, který šlape mezi záhony, je stárnoucí vousatý zahradník. Jmenuje se Marc Hamer a donedávna přes zimu chytal krtky. Kniha Od semínka v prach je vlastně jakýmsi
manifestem zahradnického zenu a povzbudivou rozpravou o životě v souladu s přírodou. Kde není uřvané ego, tam má v nastalém prázdnu šanci vyvstat něco jiného. Třeba štěstí. Pak stačí zahlédnout rorýse, pohladit muškát nebo sledovat postarší sousedku, a nic vám
nechybí. Zabořte ruce do země, chvíli jen tiše pozorujte a uvidíte, co se stane Marc Hamer navrhl a pečuje o tutéž pětihektarovou zahradu více než dvacet let. Chodí do ní málokdo, a tak je jediným člověkem, který zná všechna její tajemství — ale přitom mu nepatří.
Jeho vztah s paní majitelkou je zároveň odtažitý i překvapivě důvěrný, prodchnutý tajuplným spojením panujícím mezi dvěma lidmi, kteří velice odlišným způsobem sdílejí tentýž prostor. V této ojedinělé knize nás Hamer měsíc po měsíci provádí svými zážitky
při práci v zahradě i mimo ni, přičemž střídající se roční období uvádějí do popředí stále nové rostliny i živočichy a zahradníka samotného vedou k rozjímání nad vlastní minulostí i budoucností. Z autorova mírumilovného a meditativního vyprávění se dozvíme
o zahradnickém folklóru a moudrosti, radostech práce rukama, jeho cestě od osamělého bezdomovectví k rodinné spokojenosti i o koloběhu růstu a rozkladu, podle něhož se řídí nejen život v zahradě, ale i ten náš
