Příběh o nesvobodě, lásce a posedlosti — i o tom, jak se daří zlu, když moc je slepá Píše se rok 1928. Do nervového sanatoria na dánském venkově přijíždí z Vídně doktorka Hannah Neumannová. Jejím úkolem je zastavit sérii sebevražd, s nimiž si tým rigidního
ředitele Berga neví rady. Hannah studovala u samotného Freuda a ve staromódně fungujícím sanatoriu začne praktikovat psychoanalýzu. Společně s ambiciózní zdravotní sestrou Dagmar se pouští do takřka detektivní práce a záhy zjistí, že ke všem záhadným úmrtím pacientek
došlo za úplňku. Celou dobu však musí čelit skepsi, kterou její práce vyvolává mezi kolegy, a hledá útěchu v rodícím se milostném vztahu, jenž se jí nakonec stane přítěží. Co měly společného čtyři mladé ženy, které se utopily v jezeře? Jaké tajemství skrývá
němá pacientka, již trápí hlasy linoucí se ze zdí sanatoria? A kolik úplňků Hannah a Dagmar přečkají, než dojde k další tragédii? ––– Historický román o moci a boji žen za rovnost a lásku. Anne-Sophie Lunding-Sorensenové se opět daří vykreslit působivé
portréty žen, které mírně vybočují z řady. — Litteratursiden Tajemství sanatoria pojednává o nesvobodě, vytěsňování a rodícím se feministickém sebeuvědomění. Pacientky solundského sanatoria jsou v psychiatrické péči kvůli symptomům, které pramení spíše
z důsledného a trvalého omezování jejich obecně lidských potřeb a možností se rozvíjet. Tyto ženy se pak stávají symboly dobového útlaku ze strany patriarchální společnosti.— Berlingske Máte-li rádi detektivní literaturu, napětí a záhady a současně si je toužíte
okořenit prvky historického milostného románu, bez váhání se pusťte do Tajemství sanatoria.— Mellem-linjerne
