Kapitulace je podepsána, šeříky voní. Je po válce, ale svět už nikdy nebude jako dřív. Třetí díl autorem zamýšlené tetralogie. Běsi nemizí, ale spíše se v lidech zabydlují, často v rafinovaných převlecích. Čechoslováci vítají volnost a mír, ale vědomě
i nevědomě navlékají hlavu do oprátky nových nesvobod. Měsíce plné šťastných návratů, nových začátků, ale i surových odplat, kamuflování pofiderních válečných kariér, sebevražd a zklamání. Dramatický příběh rodiny Šámalových a jejich nalezených dětí se
protíná s příběhem lékaře a kozáka Nikolaje Kelina, který kdysi utekl z Ruska, aby se zde dočkal poválečného zatčení NKVD a jen zázrakem unikl deportaci na Sibiř. Loupežné vraždy německých farářů na Broumovsku se „potkávají“ s příběhem zachráněné
velbloudice, kterou odvádějí skauti do pražské zoo. Čestná jednotka „partyzánů“ při odhalování pamětní desky přestřelí dráty vysokého napětí, které pak zabíjejí v davu. Václav Černý putuje rodným Náchodskem. Ostatně je to on, kdo na jednom místě svých vzpomínek
píše: „Historiku, věz, že dějiny naší soudobé národní krize budeš musit zahájit už tou rozptýlenou a bezděkou kocovinou českých myslí v druhé půli roku pětačtyřicátého.“ ––– Když jsem dopsal Čurdu z Hlíny, měl jsem představu knižní trilogie.
Protektorát konfidentů, protektorát statečných a třetí díl s příběhy z padesátých a šedesátých let. Ale brzy jsem si uvědomil, že rok 1945, přesněji jeho druhá polovina, je samostatná perioda, ve které se zračí již mnohé z toho, co za pár let přišlo
v podobě komunistického puče a rudého teroru. Rozhodl jsem se tomu věnovat celou knížku. Jistý výběr snímků skutečně vypráví o máji a červnu 1945 jako o radostné veselce. To je však jen takový šeříkový nátěr. Ale za ním či pod ním se nachází plno
protichůdných dějů a scén.
