Název odkazuje na myšlenku amerického historika Michaela Frische, že orální historie je přístupem k vnímání a pojímání minulosti, který se symbolicky nachází mezi „laickou“ individuální či kolektivní pamětí a „velkými“ politickými dějinami. Kniha nejen široké
badatelské obci, ale i zájemcům z řad laické veřejnosti představuje problematiku orální historie v jejích teoretických a praktických perspektivách. Teoreticky laděná část publikace se věnuje terminologii oboru, jeho zrodu a vývoji v českém prostředí i v mezinárodním
kontextu, dále pak permanentně diskutované problematice paměti ve vztahu k orální historii. Praktičtěji zaměřená část se zabývá možnostmi a úskalími realizace orálněhistorického výzkumu, dále pak přináší inovovaný přehled analytických přístupů, aktualizovaná
zamyšlení nad interpretačními možnostmi orálněhistorických pramenů a konečně jsou zde probírány také otázky etiky a legislativy jako nezbytné součásti orální historie. Třetí, aktualizované a doplněné vydání tohoto manuálu reflektuje nejnovější poznatky a zkušenosti
související zejména s mnohočetnými dopady koronavirové pandemie na orálněhistorické výzkumy, posuny v oblasti digitalizace, debaty nad otázkami ochrany osobních údajů a také vlivy aktuálních válečných konfliktů, proměn společenské atmosféry a geopolitických posunů na
výzkumy v oblasti soudobých dějin.
