Autor si pokládá otázku, zda existuje v naší společnosti fiktivní právo a snaží se na tuto otázku najít odpověď. První část knihy budou teoretické sondy do moderních právních principů, právní zásady, co je to objektivní a subjektivní myšlení. Co je to důkaz a jak
němu přistupovat? Popisuje, jak by nemělo moderní právo vypadat a jaké aspekty by mělo mít. Autor ukazuje na problémy justice a soudního systému. Zabývá se mentální podjatostí soudců a navrhuje zrušit institut přísedících u soudů. V knize jsou v anonymizované podobě popsány
konkrétní případy porušení práva v České republice. Je zde částečně popsán historický proces s Janem Antonínem Baťou, starý bezmála 70 let. Dalším příběhem je slušovická kauza, která se dostala až k Ústavnímu soudu. Poslední kauza je mediálně známy případ
Kramného.
Každý má právo na spravedlivý soudní proces a na to, aby byl odsouzen pouze na základě důkazů a v souladu s právem. Obecně největším pochybením v justici jsou většinou při vedení soudu, porušení obžalovací zásady, řešení námitky podjatosti soudce jenom
formálně, soudní manipulace s důkazy, nepřipuštění důkazů obžalovaného, které vyvrací jeho vinu.
Řada indicií nasvědčuje, že největší hrozbou demokracie je pilíř soudnictví, který je definovaný z Ústavy České republiky. Soudci jsou při výkonu své funkce
nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat. Soudce je jmenován do funkce, bez časového omezení, .to je největší problém pro spravedlivý a efektivní právní systém. A kniha jenom naznačila, že porušování práva v řadě případů existuje. Proto můžeme někdy mluvit o
tomto právu, které nás provází i když nechceme, nebo si to nepřipouštíme.
