Předkládaná kniha edičně zpracovává juvenilní texty významného českého novináře Ferdinanda Peroutky (1895–1978), které vyšly jako jeho první literární a kritické pokusy v letech 1913–1918, tedy dříve, než nastoupil profesionální dráhu politického novináře. Kniha
obsahuje edici jeho nově objeveného románu Nová matka (1913), vydaného pod pseudonymem Karel Tužil, a dále jeho drobné prvotiny, báseň, prózy, články o literatuře, výtvarné referáty o soudobých výstavách a články o umění a společnosti zahrnující úvahy o národním
umění, sociální situaci českých spisovatelů, důvodech českého antisemitismu, obhajobu názorů F. X. Šaldy proti Emanuelu Rádlovi, nebo článek o revolučnosti posledního roku války. Texty jsou opatřeny poznámkami pod čarou, které odkazují na dohledané citáty nebo zmiňovanou
literaturu. Kniha obsahuje kromě vlastní ediční části také úvodní studii, která usiluje o nové pojetí Peroutkova života a tvorby v období (převážně) první světové války, a snaží se interpretovat dosud nejasná místa jeho životopisu. Dále je doplněna rozsáhlou ediční
poznámkou, která vysvětluje, jak byly shromážděny texty obsažené v knize, upozorňuje na texty, u kterých nelze jednoznačně doložit Peroutkovo autorství, které nebyly do souboru zařazeny, a také popisuje, jakým způsobem byly jazykově upraveny texty v něm obsažené. Ediční
část je kromě úvodní studie doplněna soupisem editovaných textů v jejich časové posloupnosti, seznamem pramenů a použité a citované literatury a rovněž rejstříkem osob s jejich životopisnými daty a stručnou charakteristikou činnosti.
