Dojíždíš do práce přívozem a jsi na to dost hrdý. Už žádné dopravní zácpy ani uvíznutí v metru v tunelech (máš klaustrofobii). Teď máš dechberoucí výhled na Temži, čerstvý vzduch,… Prostě zlepšení životního stylu. Na palubě sis si našel nové přátele
– v čele s mladým hedonistickým sousedem Kitem – a nedávno jsi s touhle partou, „vodními krysami“, byl na vánočním pivu.
Ale první den po Vánocích Kit na ranní lodi není. Panorama na řece se nezměnilo, ale něco je špatně. Když vystoupíš z lodi, čeká na
tebe policie. Kitova žena Melia nahlásila jeho zmizení a nějaký další cestující byl svědkem toho, jak jste se na poslední lodi cestou z hospody domů pohádali. Policie tvrdí, že jsi měl motiv se do něj pustit. A zabít ho.
Protestuješ. Jste s Kitem přátelé – ať se
zeptají Melie, ta se za tebe zaručí. A kdo přesně je ten druhý cestující, který na tebe ukazuje prstem? Co ví o tvém soukromém životě? Ne, ať už se té noci stala jakákoli nehoda, jsi nevinný, naprosto nevinný.
Nebo ne?
