Kniha amerického politologa a historika, specialisty na kultury jihovýchodní Asie (Thajsko, Indonésie, Filipíny), si klade zásadní otázku, proč v dobách komunistického internacionalismu a následné globalizace přežívá a sílí nacionalismus. Nejde jen o politický nebo
ideologický jev ani o návrat k slavné historii nebo tradicím. Právě v jižní a jihovýchodní Asii vzniká národní povědomí a vědomí u etnicky značně diferencovaných celků. Podle Andersonovy teorie je národ především společenstvím vzniklým v představivosti, která se
rozvíjí pomocí moderních komunikačních technologií (počínaje knihtiskem), vlivem literatury (zejména moderního románu) a žurnalistiky. Na rozdíl o náboženského společenství, které se formuje v kontinuálním čase "posvátné historie", čase, jenž má jasný smysl a je zasazen
do věčnosti, vzniká národ jako "společenství v představách" jednotlivců v "prázdném", sekularizovaném a mechanizovaném čase moderního světa. Přínosem knihy je mimo jiné i sledování vzniku moderních národů na americkém kontinentě a vlivu těchto procesů na vývoj
nacionalismu v Evropě.
