I když účel a princip uplatnění těch základních elektrických spotřebičů se v podstatě za více než 100 let využívání elektrické energie nezměnil, přibyla a neustále přibývá řada spotřebičů nových. Zvýšil se jejich výkon, zvýšilo se napětí, na něž jsou
připojovány, a tím se kladou i větší nároky na bezpečnost jejich provedení. Pro jejich ovládání a řízení se využívá elektronika, spotřebiče jsou zapojovány do sestav, které na sebe vzájemně navazují a jsou propojovány datovými spoji. Spotřebiče se připojují na síť
dodavatele elektrické energie. Ta musí být k připojení spotřebiče vhodná. Kromě toho se spotřebiče musí používat pouze v prostředí, pro něž jsou určeny. Proto jsou různé spotřebiče různým způsobem označovány a podle toho se pak používají. Náš trh je přitom plný
spotřebičů dovezených z celého světa. V zásadě všechny vypadají stejně a systém jejich označení i jejich celkové bezpečnosti je stejný. Nikoho to dnes nezarazí. Je to však výsledek celosvětového úsilí o sjednocení technických norem, které pro elektrické spotřebiče
platí. Elektrotechnik by však měl vědět, jak spotřebič připojit a kam jej umístit. Celosvětově se totiž sjednocují i pravidla pro připojení a použití spotřebičů. Jsou stanovena v celé řadě mezinárodních technických norem a předpisů, které se neustále propracovávají a
odrážejí tak současný stav vědy a techniky. K běžné práci elektrotechnika by měl stačit základní výběr informací a požadavků ze všech těchto podkladů. K tomu, aby se s nimi seznámil, by mu měla napomoci právě tato příručka. Jsou v ní uvedeny zásady připojení a
použití nejen spotřebičů pro domácnost, ale i kancelářské a výpočetní techniky, svítidel a osvětlovacích soustav, komunálních spotřebičů a dalších. Při používání elektrických spotřebičů se považuje za naprosto samozřejmé, že jsou bezpečné. Aby spotřebiče byly
bezpečné je nutné uplatňovat obecné zásadní požadavky zakotvené i v legislativě. Jsou-li spotřebiče používány zaměstnanci v pracovním poměru, je povinností zaměstnavatele i zaměstnanců udržovat je v bezpečném stavu. Udržovat spotřebiče v bezpečném stavu je i povinností
běžných uživatelů. I ti jsou totiž odpovědni za případné škody, které by jejich provozováním mohly způsobit. V současné době se klade důraz na to, aby se neplýtvalo přírodními zdroji surovin ani energií, a proto je snahou užívat výrobky, tzn. i spotřebiče co nejdéle.
Výrobky je třeba opravovat a dále používat. I po opravě musí být spotřebiče nejen funkční, ale i bezpečně použivatelné. Bezpečné musí být i spotřebiče, které již byly používány a prodávají se dalšímu uživateli. Proto je nutné jejich bezpečnost ověřovat, a to nejen
u výrobce, ale i po opravě a v průběhu jejich života. Z těchto důvodů se spotřebiče pravidelně kontrolují a rovněž se na nich provádějí pravidelné zkoušky zaměřené nejen na jejich funkčnost, ale především na jejich bezpečnost. Zkoušky spotřebičů se provádějí i po
opravách. Kontrolám, ale především pak důkladnějším revizím a zejména měřením, která se při revizích elektrických spotřebičů provádějí, je věnován závěrečný oddíl této příručky. Toto čtvrté vydání publikace bere v úvahu změny a úpravy v technických normách
a ostatních příslušných předpisech, k nimž od předchozího vydání v roce 2012 došlo. Zejména se jedná o ČSN EN 50678 a ČSN EN 50699. Příručka je určena všem, firmám i elektrotechnikům, kteří provozují, půjčují a ve své práci používají elektrické spotřebiče i
elektrické ruční nářadí.
