Objevná, výpravná a v naší literatuře výjimečná monografie provází čtenáře dobou, kdy se nerozhodovalo na hřištích, nýbrž v sekretariátech, prohry se přičítaly nešvarům minulosti a výhry třídnímu uvědomění. Přibližuje osudy fotbalistů v soukolí politických
procesů, represí a perzekucí, pátrá v myšlení politruků. Rozebírá hru v područí studené války a ideologie. Autor zpřístupňuje neznámá fakta z vyšetřovacích spisů, soudních přelíčení a kádrových posudků hráčů, trenérů a činovníků obviňovaných z vlastizrady,
špionáže či spolupráce s cizími rozvědkami. Podrobně se věnuje příběhům emigrace, popisuje dramatické útěky, úspěchy i peripetie známých fotbalistů, kteří opustili republiku. Nepřehlíží však ani pokroky, ke kterým v období 1948–1956 postupně, s řadou nezdarů a
slepých uliček ve státní podpoře sportu, v metodice a v sociálním zajištění sportovců došlo. V polovině roku 1956 se v zahraničí shodovali, že nejlepším mužstvem světa je – Československo! Autor vysvětluje, jak ze stalinistického temna, které svedlo kopanou na scestí, ba
hranu propasti, vzešla dekáda, která bude v historii našeho fotbalu vůbec nejúspěšnější. Dílo volně navazuje na autorovu knihu Bican proti Hitlerovi. Fotbal v Protektorátu Čechy a Morava a umožňuje tak srovnání postupu obou totalit, nacismu a stalinismu, při zneužití,
politizaci a ideologizaci nejpopulárnějšího odvětví sportu.
