Všechny závislosti jsou náhražkou za lásku. Závislí lidé se nikdy nenaučili, jak se mít rádi. Existuje pouze jedna závislost. Autorka tuto jedinou závislost označuje jako neviditelnou díru – neboli neutuchající pocit, že člověku něco chybí. Pokud se člověk rozhodne, že
chce z bludiště uniknout, je nutné, aby se zaměřil na to, co mu oslabuje duši. Musí se postavit příčinám, které mu vytvořily vnitřní prázdnotu. Lidé se naučili klást rovnítko mezi lásku a pocit, jejž prožívají – odtud pramení věčná honba za vytouženými stavy. Jakmile
však začne člověk vyplňovat vnitřní prázdnotu zdravou sebeláskou a láskyplným chováním, zapomene na touhu dostat se do změněného stavu vědomí a přestane dělat to, díky čemu se krátkodobě cítí dobře, ale co mu v dlouhodobém horizontu škodí. Text obsahuje také praktická
cvičení a dotazníky.
