Války bez konce jsou druhým svazkem projektu o vojenské historii antického Říma, znovu plným příběhů o vojevůdcích a vojácích, o taženích, které prodělali, o vítězných či prohraných bitvách na souši i na moři, o pochodech, táboření, útocích, obranách, obléhání,
o slávě a strádání za válek s Jugurthou v Africe, Mithridatem v Malé Asii a s invazí Kimbrů i Teutonů v Galii. Pojednávají ale i o tom, jak v krutých i neznámých letech občanské války mezi Mariem, Sullou, Cinnou braly za své vojenské ctnosti, místo nichž vystupovaly do
popředí zrady, vraždy vlastních velitelů a přeběhlictví a dezerce. Přesto šlo o léta, v nichž se legie jako občanská armáda změnily v profesionální vojsko a takticky prošly reformami, nepřesně přisuzovanými Gaiu Mariovi. V nich se manipulární legie změnila v kohortovou.
Druhý svazek Římských válek končí Crassovým vítězstvím nad Spartakem a třetí zahrne dobu triumvirátu, čas největší vojenské slávy Caesara, jeho boje v Galii i občanskou válku s Pompeiem. Bude pokračovat až do vítězství nad Caesarovými vrahy a do Octaviánova boje s Marcem
Antoniem.
