Píše se rok 1901 a k ostrovu Minger - "perle východního Středomoří" ležící kdesi mezi Krétou a Kyprem - se pod rouškou tmy blíží neohlášená loď. Na palubě vedle princezny Pakize, dcery sesazeného osmanského sultána, a jejího manžela doktora Nuriho cestuje také hlavní
hygienik Bonkowski. Každý z nich má zvláštní poslání, ale ne všichni ho budou moci naplnit. Nad zdánlivě idylickým krajem, který s oblibou zobrazují romantičtí umělci, se stahují temná mračna. Šíří se zvěsti o moru - zvěsti, jež je třeba v zájmu udržení moci ututlat.
Jenže morová nákaza má čím dál víc obětí a není zdaleka jediná, kdo na Mingeru zabijí.
Snahy o zavedení racionálních vědeckých metod narážejí na fatalistický odpor vůči protiepidemickým nařízením a zároveň se vyostřuje etnické napětí mezi Řeky a Turky, mezi
křesťany a muslimy. Když pak Francouzi a Angličané uvalí na ostrov blokádu, aby se nákaza nedostala do Evropy, ospalá osmanská provincie, dokonale odříznutá od okolního světa, se náhle probere z letargie a stává se dějištěm divokého víru událostí: pučů a protipučů, boje
modernistů s náboženskými fanatiky, rychlého střídání státních forem i překotného budování nového mingerského národa.
Ve svém rozsáhlém, vrstevnatém a nesmírně podmanivém románu Pamuk jako ve vypouklém zrcadle zobrazuje nejen osmanskou společnost na přelomu století,
ale i grotesknost vytváření oslavných národních historií a mýtů.
"Nezbytně nutná četba pro dnešní dobu." - Margaret Atwood
"Příběh o špionech, spiknutí a vraždě… překypující plnokrevnými postavami." - Independent
"Orhan Pamuk je autor takového
kalibru, pro něž byla kdysi Nobelova cena vymyšlena." - Daily Telegraph
