Reportér a doktor filozofie Erwin Habr přijíždí do vídeňského sanatoria, kde se setkává se starým profesorem Rudolfem Kapinem, trpícím traumaty z války. Umírajícího akademika totiž tíží dávná vina, z níž se chce vyznat a vyzpovídat. V dávné minulosti působil jako
člen vídeňské Akademie výtvarných umění, která dvakrát odmítla - coby uchazeče o studium - mladého Adolfa Hitlera.
Souběžně s tím sledujeme období, kdy již Hitler upevňuje moc a začínají rasové i jiné čistky. Otázka viny nabývá na významu a snoubí se s
paranoidním strachem některých akademiků z "uchazečovy" pomsty. Jiní naopak zůstávají v klidu a předpokládají "Vůdcovu" vděčnost, neboť kdyby byl Hitler na školu přijat, neumožnili by mu svým odmítnutím jeho politický vzestup.
V historických kulisách se před námi
otevírá psychologický příběh vyprávějící o věčném tématu viny a trestu. Autor zvažuje, nakolik je člověk zodpovědný za nepřímé důsledky svého jednání, a skrz své postavy nabízí různé možnosti, jak se k danému dilematu postavit. To vše je rámováno silným,
originálním a chytlavým příběhem, který střídají kontemplativní pasážemi o humanitě, ale i vlivu umění na chod dějin a lidskou společnost jako celek.
