Noční můry z krásných časů vycházejí jako druhý titul řady Antologie hororové fantastiky. Název tohoto výboru odkazuje na slavné časy belle époque, na dobu, kdy téměř každý člověk věřil v nejšťastnější budoucnost lidstva – na dobu tak tragicky amputovanou běsy
první světové války, tehdy nazývané „velká“. Přinejmenším autoři této knihy však všeobecný optimismus nesdíleli. A tak se v předkládaném výboru nesetkáme pouze se strašidelnými příběhy a temnými vizemi kosmických hrůz, ale i s vyprávěními o šílených
vynálezech, industriálních proměnách světa nebo kryptických monstrech. Představujeme zde autory známé, jako Ambrose Bierce, Lafcadio Hearn nebo Steven Crane; autory povědomé milovníkům záchvěvů hrůzy a chvění vyvolávaných strašidelnými příběhy, jako Nisbet Hume, Edith
Nesbitová nebo Hildegarde Hawthornová, vnučka Nathaniela Hawthorna; a – jak už je i hororu příznačné – autory zapadlé, neznámé, ztracené, z nichž jeden, Silas Weir Mitchell, stvořil malé arcidílo, klenot pro Noční můry z krásných časů.
