V praxi musí mzdová účetní uplatňovat nejen ustanovení Zákoníku práce ale i Občanský zákoník. Právě občanský zákoník se použije na pracovněprávní vztahy vždy, neobsahuje-li ZP speciální úpravu, a to, aniž by bylo třeba zvláštního odkazu. Více se dozvíte v první
kapitole. Systém záloh je obecně vzato výhodný pro odběratele, kteří průběžně po delší časové období platí relativně nízké částky (zálohy), které je finančně příliš nezatěžují a konečná cena, resp. doplatek nad zálohy pak již nevypadá až tak hrozivě. Zálohy a
závdavky v daních a účetnictví je název druhé kapitoly. Řada daňových poplatníků žije v obavách před kontrolou z finančního úřadu. Často neznají nejen své povinnosti, ale i svá práva. V poslední kapitole se autor pokusí tuto problematiku podrobněji objasnit. Problémy
mzdové účetní Odměňování za práci patří mezi pracovní podmínky, jejichž úpravu stanoví zákon. Jedná se o jedno ze základních práv zaměstnance a současně jde i o povinnost zaměstnavatele poskytovat za práci mzdu nebo plat. V souvislosti s rostoucí inflací a zvyšováním
životních nákladů jsou otázky kolem odměňování vysoce aktuální. Ve výkladu s praktickými příklady se zabýváme aktuální a komplexní úpravou odměňování, jak je obsažena v zákoníku práce a v dalších pracovněprávních předpisech, zejména v nařízeních vlády. Řada
problémů v praxi mzdové účetní se vyskytuje zejména po novele zákoníku práce č. 281/2023 Sb., od 1. 10. 2023 a od 1. 1. 2024, zejména v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr a při práci na dálku. V našem výkladu jsme se proto soustředili na nejčastější aktuální
problémy, které musí řešit mzdové účetní v celé pracovněprávní oblasti, a v rámci metodické pomoci jsme uvedli správný legislativní postup s příklady. Zálohy a závdavky v účetnictví a daních U velkých nebo dlouhodobých obchodních zakázek, stejně jako u průběžných
dodávek elektřiny, tepla a plynu, kdy se celková spotřeba (a tedy konečná cena) určuje až za poměrně dlouhé časové (zúčtovací) období, je dodavatel obecně v horší pozici, proto bývá v praxi sjednáno poskytnutí záloh na konečnou cenu. Dodavatel tak má v průběžně
inkasovaných penězích záruku, že neodejde s prázdnou a okamžitě může disponibilní prostředky využít k úhradě jeho výloh (vstupů) spojených s dlouhodobě poskytovaným plněním. A systém záloh je obecně vzato výhodný rovněž pro odběratele, kteří průběžně po delší
časové období platí relativně nízké částky (zálohy), které je finančně příliš nezatěžují a konečná cena, resp. doplatek nad zálohy pak již nevypadá až tak hrozivě… Daňová kontrola z finančního úřadu Řada daňových poplatníků žije v obavách před kontrolou
finančního úřadu. Často neznají nejen své povinnosti, ale i svá práva. V následujícím příspěvku se pokusíme tuto problematiku podrobněji objasnit. Základním průvodcem problematikou kontroly nám bude zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění (dále jen
„daňový řád“) Daňový řád zakotvuje úpravu prekluze v § 148. Z něj vyplývá, že: Daň nelze stanovit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která činí 3 roky. Lhůta pro stanovení daně počne běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení,
nebo v němž se stala daň splatnou, aniž by zde byla současně povinnost podat řádné daňové tvrzení. Lhůta pro stanovení daně končí nejpozději uplynutím 10 let od jejího počátku.
