Vyprávění mladičké dívky Milady začíná koncem třicátých let minulého století, kde plasticky líčí atmosféru v Brně a okolí. Dějem vyprávění prostupuje vroucí a čistý cit mezi židovským chlapcem Juliem a Miladou. Už v tomto raném věku se dívka shledává s rasismem
v řadě jeho odporných podob. Neopouští svého přítele, ani když je vězněn. Po nějaké době je totiž Julius s dalšími židovskými vězni přeložen z koncentračního tábora Terezín na práci do dolu Kukla v Oslavanech, což umožňuje opětovné setkávání a dokonce společný
ilegální boj.
Napínavé drama je plné romantického vztahu, i zapeklitých situací, odvahy až drzosti vůči německým okupantům. Vnímavý čtenář dostane přímo transfúzi horoucího citu a mladistvé odvahy k životu. Podle slibu, který dívka Juliovi a židovským kamarádům ve
válce dala, jsou zde popsány jejich osudy, nezdolný vzdor proti okupaci, sabotáže, naděje, touhy, obavy… Skutečný historický příběh je dalším kamínkem do mozaiky současného obecného povědomí o životě Židů na Moravě. Obsahuje poprvé zveřejněné fotografie z let 1942 a
43, velké množství dopisů židovského chlapce Julia, s melancholickým humorem, s kresbami i plánky dolu Kukla, dopisnice z koncentračních táborů a další dobové doklady uchovávané v domácím archivu již 77 let.
Svědectví popisovaných událostí vypráví o specifickém
prostředí Brna, kde se v různých spletitých životních situacích setkávají lidé sice původem různých národností česko-německo-židovských, přesto však chováním a okolnostmi osudově spojováni. Několik vyprávěcích rovin vytváří jedinečný obsahový prostor. Zvláštní
zásluhu na tom má Eva Neuschlová, která s nelíčenou citovou vroucností zdařilým způsobem rozepsala a sestavila do ucelené knižní podoby autentické vzpomínky své matky Milady Gramerové, odbojářky a válečné veteránky. Je to její jediná kniha.
Část děje se odehrává na
Valašsku, v oblasti Velkých a Malých Karlovic, se statečnými pomocníky partyzánů Oldřichem Kyslingerem, Miladou a Vlastou Gramerovou a Bohumilem Jakešem. Záštitu nad vydáním knihy poskytli hejtman Jihomoravského kraje a primátorka města Brna, finančně přispěl Nadační fond
obětem holocaustu, spolek SOLITON-team, městská část Brno-střed.
