Na sklonku února 1942 se již Nizozemská východní Indie, čelící vrcholícímu náporu japonských císařských válečníků, nacházela na pokraji definitivní porážky. Holanďané budovali své koloniální impérium na ostrovech, zahrnujících Velké Sundy (Sumatra, Jáva, část
Bornea, Celebes), Malé Sundy (Timor, Sumba, Flores, Bali), Moluky a západní část Nové Guineje více než tři stovky let. A nyní o ně po pár měsících války nezadržitelně přicházeli. Bojovalo se v samotné centrální části Nizozemské východní Indie a ohrožen byl přímo ostrov
Jáva, kolonizátory vždy vnímaný jako jakási výkladní skříň. Nyní se zápas chýlil k tragickému finále, zahájení nevyhnutelné japonské invaze na Jávu bylo pouze otázkou dnů. Prozatím se bojovalo zejména ve vzdušném kolbišti nad ostrovem. Vítězícímu císařskému
námořnímu a armádnímu letectvu zde čelila řada spojeneckých vzdušných sil. Vedle nizozemského koloniálního vojenského letectva (ML-KNIL – Militaire Luchtvaart van het Koninklijk Nederlands Indisch Leger) také nizozemská námořní letecká služba (Marine Luchtvaart Dienst),
americký armádní letecký sbor (US Army Air Corps), letectvo amerického námořnictva (US Navy), britské Královské letectvo (Royal Air Force) či Královské australské letectvo (Royal Australian Air Force). Roztříštěnost sil byla důsledkem koaličního charakteru války na straně
obránců. Boje o Nizozemskou Východní Indii řídili vysocí britští, američtí a nizozemští důstojníci, sdružení ve společném velitelství ABDACOM (American-British-Dutch-Australian Command), které vzniklo v lednu 1942 jako první skutečný pokus o nadnárodní společné
spojenecké vrchní velitelství během druhé světové války. ABDACOM zodpovídalo za širokou operační oblast v jihovýchodní Asii a Pacifiku. Hlavní slovo měli samozřejmě Američané a Britové. V jeho čele stál na základě amerického návrhu Brit Lt. Gen. sir Archibald Wavell. Tento
vysoký důstojník, vrchní velitel imperiálních vojsk v Indii, byl jmenován velitelem ABDACOM 30. prosince 1941. Na své velitelství, umístěné v jávském Bandoengu, dorazil 10. ledna. Ve své velitelské pozici se měl Wavell prostřednictvím ve Washingtonu sídlícího anglo –
amerického společného výboru náčelníků štábů (Combined Chiefs of Staff, CCF) zodpovídat americkému prezidentovi F. D. Rooseveltovi a britskému ministerskému předsedovi W. Churchillovi. Jáva byla nyní Japonci zcela izolovaná a sevřená leteckou i námořní blokádou, která
bránila Spojencům v přísunu posil, včetně nových letadel. V té době k ostrovu směřovala stará americká letadlová loď přebudovaná na nosič vodních letadel, USS Langley, s nákladem nejcennějším: se 32 zbrusu novými stíhačkami Curtiss P-40E. Publikace ve dvou dílech popisuje
boje s Japonci v první fázi války v Nizozemské východní Indii.
