Jaké to je být opečovávaným domácím mazlíčkem? Byl by pes opravdu nejlepším přítelem člověka, kdyby uměl mluvit? Co bychom se o sobě dozvěděli? A co je to za spolek tihle pejskaři?
Příběh jednoho psího seniora, jeho nesnesitelné paničky a shovívavého páníčka.
Psí vzpomínky, plné zábavných a ironických postřehů i nechtěného humoru z odposlechnuté hovorové češtiny, jakou mluví Egonova dvounohá smečka a kamarádi-pejskaři z pražských Košíř. Na papíře to vypadá trochu rebelsky, ale jde o situace majitelům psů důvěrně známé,
jen tentokrát vyprávěné z pohledu psa.
Egonova literární panička, zvaná panda, je nejen neskutečně trhlá, ukecaná a otravně důsledná ve své poněkud přehnané péči, ale také toho o psech dost ví. Autorka Petra Baďurová se touto zábavnou formou dělí se čtenáři o své
celoživotní kynologické know-how. Možná nakonec po čtyřnohém příteli zatouží i čtenář, který všechny ty radosti, útrapy a souznění s blízkou psí duší na vlastní kůži dosud nepoznal.
