„…A to světlo svítí ve tmě a tma je nepohltila.“ Slova evangelisty Jana nejen dala název pozoruhodnému vánočnímu cyklu, ale vystihují jeho nejhlubší sdělení; vracejí náš pohled od třpytivých pozlacených ozdobiček k samému jádru vánočních svátků – k příběhu
narození Ježíše. Lidové koledy často až s dechberoucí přímočarostí vystihují poetiku tohoto příběhu i příběhů lidí, kteří byli u toho. Právě tyto koledy zněly hlavou zkušenému mladému jazzmanovi a skladateli s lidovými kořeny Jiřímu Slavíkovi, když nás z jara roku
2020 pandemie uzavřela v našich domovech. „Nikdo nevěděl, kdy bude zase možné scházet se, společně hrát a zpívat“. Ty písně se rázem staly zdrojem naděje, naděje na světlo. Koledy dostávaly svůj tvar, někdy jemný a intimní, jindy až symfonicky opulentní. Vznikaly mezihry
a zpěvy inspirované biblickým příběhem, až se zrodil celý cyklus. Jeho zamýšleným interpretem byl od počátku VUS Ondráš – muzikanti a zpěváci ukotvení v lidové hudbě, ale otevření a ochotní vykročit mimo žánrové hranice. Skrze jejich hlasy a nástroje zaznívají české
a moravské koledy s naprostou přirozeností, ať už v obvyklé sazbě cimbálové muziky nebo v netradičním barvitém aranžmá. Tato hudba – jako každý silný příběh – potřebuje chvíli ztišení. Když si ho dopřejeme, můžeme se dotknout tajemství. Vánoční příběh narození
Spasitele v českých a moravských koledách
