Před dvěma a půl tisíci lety byla sepsána kniha Umění války, jejíž myšlenky ovlivňují způsoby vedení válek dodnes. Přesto jejím hlavním poselstvím není návod, jak vést úspěšně vojenské operace, ale to, aby vojska nevedla zbytečnou válku proti Nebi, kterou nakonec
nelze vyhrát. Válka je, ať chceme, nebo ne, významnou součástí našich dějin a v mnoha případech i našich životů. Je výhodné jí rozumět. Václav Cílek v této knize předkládá svoji interpretaci Sunova spisu na základě několika zásadních anglických překladů. Vzhledem k
povaze pramenů je zjevné, že nejde o sinologické dílo, ale o pokus o poctivý čtenářský překlad. Ostatně, existují dva, navzájem se doplňující druhy znalců – ti, kdo umí čínsky, a ti, kdo dlouhou dobu srdcem prožívali východní poezii a aspoň trochu žili životem horského
poustevníka, byť na částečný úvazek. Ti první někdy při překládání ztratí srdce textu a těm druhým se stává, že v zrcadle původního textu nespatří odkaz vzdálené země, ale svoji vlastní tvář.
