Jaroslav Foglar a jeho knihy
*1907 - 1999
Jaroslav Foglar téměř celý život zasvětil skautskému hnutí, jehož se stal i předsedou a vedl jej dlouhých 60 let. Jeho skautská přezdívka byla Jestřáb. Z tohoto prostředí také vychází jeho nejznámější díla Rychlé šípy, Hoši od Bobří řeky, Chata v Jezerní kotlině, Záhada hlavolamu. Jeho prvotinou byl titul Přístav volá, za kterou získal první cenu v soutěži o nejlepší knihu pro mládež. Původně se však toto dílo jmenovalo Modrý život Jiřího Dražana.
Přestože Jaroslav Foglar původně pracoval jako fakturant, táhlo ho to ke psaní. Jako externí redaktor začal spolupracovat s časopisem Mladý hlasatel, které vydávalo nakladatelství Melantrich. O několik let později již začal pracovat v nakladatelství Melantrich jako pracovník v oddělení propagace a zároveň vydal svoji další knihu Hoši od Bobří řeky a týž rok také začal v časopise vycházet kreslený seriál Rychlé šípy.
Za války byla činnost Mladého hlasatele zastavena a Foglar začal spolupracovat s rozhlasem, kde psal scénáře především pro Klub zvídavých děti. Následně spolupracoval s časopisem Správný kluk, odkud byl ovšem vyhozen z důvodu nedostatečné podpory a nadšení pro protektorátní zřízení. Po válce krátce působil v časopisu Junák a odtud odešel již do neskautského časopisu Vpřed.
Po událostech v roce 1948 byl nucen pracovat jako vychovatel učňovské mládeže. Navázal také nuceně spolupráci s STB pod krycím jménem Šípek. Tato spolupráce trvala však jen několik měsíců. Foglar sám požádal o ukončení spolupráce, a ač je to možná k nevíře, bylo jeho žádosti vyhověno.
Na přechodné období se opět stal spisovatelem na volné noze, což skončilo s normalizací v roce 1968. Zároveň musel ukončit i svou skautskou činnost. Publikoval už pouze příležitostně v časopisech. Na konci 80. let pracoval společně s Kájou Saudkem na komiksových seriálech. Po roce 1989 se k jeho dílům opět začali vracet nejen nakladatelství, ale především po nich volali čtenáři. Poprvé také vyšly všechny seriály Rychlých šípů v jedné knize.
Foto, zdroj: Facebook