Výpravná publikace pojednává o vývoji hranice v Rychlebských horách a Masívu Králického Sněžníku. Popis začíná od zemských hranic
Koruny české, které se tady stýkaly (Čechy, Morava, Slezsko, Kladsko) přes územní ztráty hranic v 18. století a jejich právní
zformování v 19.
století. Následuje prvorepublikové rozhraničení v horách na československo-německé hranici a události spjaté s německou agresí v roce
1938. Poválečná politika přiřkla v pohoří německé území Polsku. Nová hranice mezi Československem a Polskem
si vyžádala další úpravu.
Podepsaly se na ní napjaté vztahy mezi oběma komunistickými zeměmi, a proto byla pečlivě hlídána polskými pohraničníky. I přesto se
turisté dostali až ke hraniční čáře. Živlem však byli disidenti z obou republik, kteří se v horách
tajně scházeli a pašovali nelegální dokumenty.
Na přelomu 20. a 21. století vyvstala potřeba uvolnění hranice a její stabilizace. Ve druhé části kniha rozebírá místa na hranici rychlebského
a králického pohoří, a je tak zároveň turistickým průvodcem.
Publikace je vybavena bohatou fotografickou přílohou, z nichž větší část je věnována historickým archiváliím.
