Vynálezy můžou být pro lidstvo požehnáním. A pro člověka katastrofou. V roce 2013 se takřka do všech světových médií dostala znepokojivá ekonomická analýza — téměř polovinu současných pracovních pozic prý může nahradit umělá inteligence. Z automatizace se od
té doby stalo jedno z hlavních společenských i politických témat. Robotizaci se dál věnuje i jeden z autorů původního analytického textu, ekonom Carl Benedikt Frey. Namísto nejisté budoucnosti však Frey tentokrát studuje minulost. Podle něj se totiž před lidstvem odvíjí až
příliš známý scénář: není to poprvé, co technologie zřejmě od základu promění lidskou společnost. Stejně jako tomu bylo v případě technologií průmyslové revoluce, tak i u automatizace a robotizace práce je pravděpodobné, že z nich bude lidstvo v dlouhodobém
horizontu a dostatečném odstupu profitovat. Průmyslová revoluce však byla z perspektivy většiny tehdejších lidí katastrofou: radikálně se zhoršila životní úroveň i mocenské vztahy, což vyústilo v mnohá politická zemětřesení. Automatizované budoucnosti se podle Freye
nevyhneme — tentokrát ovšem můžeme výrazně ovlivnit, jak bude vypadat. Technologie samotná to nezařídí. ––– Freyovu analýzu raději berme vážně. Jeho výborně vystavěná kniha přináší některé velmi zneklidňující otázky ohledně stability západních
demokracií.— Financial Times
