Vynálezy můžou být pro lidstvo požehnáním. A pro člověka katastrofou.
V roce 2013 se takřka do všech světových médií dostala znepokojivá ekonomická analýza — téměř polovinu současných pracovních pozic prý může nahradit umělá inteligence.
Z automatizace se od té doby stalo jedno z hlavních společenských i politických témat. Robotizaci se dál věnuje i jeden z autorů původního analytického textu, ekonom Carl Benedikt Frey.
Namísto nejisté budoucnosti však Frey tentokrát studuje minulost. Podle něj se totiž
před lidstvem odvíjí až příliš známý scénář: není to poprvé, co technologie zřejmě od základu promění lidskou společnost. Stejně jako tomu bylo v případě technologií průmyslové revoluce, tak i u automatizace a robotizace práce je pravděpodobné, že z nich bude
lidstvo v dlouhodobém horizontu a dostatečném odstupu profitovat. Průmyslová revoluce však byla z perspektivy většiny tehdejších lidí katastrofou: radikálně se zhoršila životní úroveň i mocenské vztahy, což vyústilo v mnohá politická zemětřesení. Automatizované
budoucnosti se podle Freye nevyhneme — tentokrát ovšem můžeme výrazně ovlivnit, jak bude vypadat. Technologie samotná to nezařídí.
