BEBEL neboli BELMONDO. Rozpláclý nos, široký neodolatelný úsměv ve víru vrásek, kukuč šibalského šprýmaře, šaška či klauna, zároveň však image tvrdého a nekompromisního policajta i sympatického zločince nebo romantického hrdiny. To všechno jsou tváře ikony
francouzského filmu Jeana-Paula Belmonda. Rebela a rošťáka, hlavní postavy francouzské nové vlny a jednoho z nejznámějších symbolů země galského kohouta dvacátého století, který po dlouhá léta patřil k nejlepším exportním artiklům francouzské kinematografie.
Jeho kouzlo nezasáhlo jen Evropu, ale celý svět. Díky snímku "U konce s dechem" vznikl v roce 1967 Bonnie a Clyde s Warrenem Beattym a Faye Dunawayovou, Quentin Tarantino zase přiznal, že bez Belmonda by nebylo jeho autorské bible Pulp Fiction, natočené v roce 1994.
Za svou
padesátiletou profesionální kariéru Jean-Paul natočil víc jak 80 filmů, které navštívilo na 150 milionů diváků po celém světě. Klobouk dolů...
Revoluční snímek U konce s dechem režiséra Jeana-Luca Godarda z roku 1960 odstartoval nejen Belmondovu hvězdnou kariéru,
ale i tzv. francouzskou novou vlnu, kterou se později inspirovali i českoslovenští režiséři v čele s Milošem Formanem, Ivanem Passerem, Věrou Chytilovou, Jiřím Menzelem, Jurajem Jakubiskem nebo Jurajem Herzem. Naplno se v něm projevilo Bébelovo charisma a obrovský herecký talent. Ten
prokázal ve stoupající míře i v následujících filmech, patřících dnes už do zlatého fondu francouzské i světové kinematografie: Cartouche, Mužové z Ria, Hongkongku a Acapulca, Manželé z roku II, Borsalino, Zvíře, Policajt nebo rošťák, Profesionál, Dobrodruh, Veselé
Velikonoce, Bezva finta, Samotář nebo Poloviční šance.
Jeho kariéra i osobní život jsou často srovnávány s vrstevníkem a neméně velkou ikonou francouzského filmu, Alainem Delonem, který byl jeho rivalem, ale nakonec i přítelem. Na plátně se potkali poprvé už v roce
1957 ve filmu Buď hezká a mlč, celkově ale pouze třikrát. Jean-Paul o jejich celoživotním soupeření a vztahu řekl v roce 2018 u příležitosti svých 85. narozenin:
"Povahově různí, ale oba současně bezstarostní a vášnivě zaujatí svým povoláním se stáváme
přáteli. A to přesto, že jsme byli protikladní - já veselý a sympatický, on zasmušilý a introvertní. Já klasicky vzdělaný herec, on se stal hercem náhodou."
Zaplaťpámbu za ta slova, vždyť filmové fanoušky jejich roztržka kvůli filmu Borsalino a následující víc
jak dvacet let trvající nekomunikace mrzely.
Autorka portrétních knih známých osobností líčí životní peripetie Jeana-Paula Belmonda i v souvislosti s osudy Alaina Delona.
