Střední Evropa v 6. století př. n. l. (kultura halštatská). Velmožská vrstva bohatne a ostatní obyvatelstvo chudne. Na hradištích a dvorcích se střídají kupecké karavany, putující po tzv. Jantarové stezce. Kupci přivážejí všelijaké luxusní zboží a odvádějí si
zástupy budoucích otroků. Pořádají se nákladné hostiny, hrdinské zpěvy o předcích, velkolepé velmožské pohřby. A tehdy ze stepí od Dunaje i od Černého moře přicházejí loupeživé oddíly i armády velmi bojeschopných jezdců, kočovných pastevců, které zlákala vidina
poměrně snadné kořisti. Místní klany a kmeny, ovládané elitními vrstvami bojovníků, a navíc často ještě vnitřně i z vnějšku znesvářené, nemají schopnost patřičně vzdorovat početným a skvěle organizovaným nájezdům. Když navíc ziskuchtiví velmoži se nezřídka
přidávají i k drancujícímu nepříteli.
Zrovna, když se nájezdníci z cizích krajů společně s místními spojenci odhodlají podniknout velké tažení střední Evropou a dále na západ, zasáhnou moudří svatí muži (předchůdci keltských druidů), jejichž vliv sahá daleko
za hranice vlastních klanů i kmenů. Připomínají si prastaré bohy bojovnických bratrstev z dávné doby bronzové a s nimi spojené praktiky, nesmírně kruté, avšak podle jejich přesvědčení jsou tou jedinou správnou odpovědí na bezohlednost a brutalitu nájezdníků. Ovšem tito
svatí muži nezůstávají jenom u vzpomínek na dávné časy. Staré bojovnické obyčeje tak ožívají. Nejenom v Býčí skále a v krajině kolem ní. Zpupným nájezdníkům se tak doslova zničehonic zjeví nepřítel, se kterým rozhodně nepočítali.
Svá velká tajemství mají i
svaté kněžky a vědmy z tajných ženských společností. Také ony dokáží hodně překvapit a zasáhnout do osudů nejenom živých, ale i mrtvých.
Hlavní hrdinové románu, okolnostmi vtažení do her mocných, musejí nezřídka podstoupit krutý boj o život a svobodu. Také o
svoji čest a hrdost. V příběhu není nouze o hrdinské činy, ani o zradu. Vedle zarytého nepřátelství v něm nalezneme také přátelství na život a na smrt. Rozhodně i lásku, velmi silnou a plnou rozporů. Lásku s poněkud jiným završením, než bývá obvyklé. Lásku, jakou podle
dochovaných mýtů z počátků světa prožívali i bohové.
