I obyčejná holka z obyčejné rodiny vyroste, dospěje. Projde si úskalími puberty, založí rodinu. Potýká se se socialismem i přechodem na novou dobu. Stárne. Bylo by hezké dodat, že i zmoudří. Ve skutečnosti se den za dnem prostě pere s tím, co život přinese a co naopak zase
bere. Snaží se nejlépe, jak může, chápat změny kolem sebe i mezilidské vztahy a nejrůznější těžkosti zvládat s nadhledem. Někdy se to daří lépe, jindy hůř. Na život zkrátka není návod. Není snadná cesta k poučení a nakonec zbývá jen vzpomínat, ohlédnout se a říct:
„Takto jsem žila svůj život. A hrdě jej žiju dál.“
