Oblomov je nevšední příběh o lásce a zároveň psychologické drama šlechtického statkáře, jemuž rodinná výchova v zaostalé nevolnické vsi dala do vínku odpor k jakékoli skutečné činnosti a odsoudila ho k smrtelné letargii vůle. Gončarov v tomto svém vrcholném románu
podává se shovívavě úsměvným tónem dokonalou diagnózu volního, intelektuálního i citového marasmu ústředního hrdiny, který je typickým příkladem „zbytečného člověka“ ruské literatury 19. století. Oproti němu patří postava Olgy mezi nejkrásnější a umělecky
nejdokonalejší ženské hrdinky ruského románu. Oblomov je ale také člověk, který žije okamžikem. Je laskavý, tolerantní, hravý, obdařený představivostí. Je plytký i hluboký současně.
