Bulharsko je země, kde mají k Čechům z historických důvodů velice kladný vztah. Byli to totiž právě Češi - čeští inženýři, stavitelé, učitelé, průmyslníci, právníci a zástupci mnoha dalších profesí -, kteří po osvobození Bulharska z osmanské nadvlády (1878)
pomáhali bratrskému slovanskému národu vybudovat jeho nový stát. Snad i proto patří problematika Čechů v (poosvobozeneckém) Bulharsku k tématům, kterým se česká historie a etnologie věnuje dlouhodobě, dalo by se říci tradičně. Kolektivní monografie Češi v moderních
bulharských, vydávaná k poctě a odkazu Mirjam Moravcové (1931-2023), tak ani nemůže jinak než navazovat na řadu starších publikací, přičemž její autoři na straně jedné sledují a rozvíjejí otázky, které již byly rozpracovány jejich předchůdci, na straně druhé pak
otevírají i témata nová, doposud obvykle netematizovaná, ať již proto, že dříve přehlížená, anebo teprve nedávno objevená.
Pokud jde o témata "tradiční", přinášejí následující stránky reprint sice stále ještě citované, přesto však již mírně pozapomenuté
studie věnované přehledu působení českých osvětových a pracovníků a průmyslníků v Bulharsku od Bedřicha Duška, příspěvek mapující české průmyslové podniky v Bulharsku architekta působícího na pražské ČVUT Nikolaye Brankova, kapitolu věnovanou pozoruhodné osobnosti
českého novináře Emila Čermáka, který je v Bulharsku, kde strávil přes dvě desetiletí, považován za "otce zpravodajství", za níž stojí dlouholetý šéfredaktor a současný ředitel Lidových novin Veselin Vačkov, a příspěvek prezentující staré i nové poznatky o "českém"
cukrovaru v Gorné Orjachovici od autorské dvojice antropologů Marka Jakoubka a Terezy Lančové.
Exkurz za hranice tradičně pojednávaných oblastí představuje kapitola bulharského etnologa a bohemisty Vladimira Penčeva, prezentující interkulturní modely setkávání českých
turistů u bulharského moře s Bulhary a jejich vlastí, studie věnovaná nejstarším dějinám jediné české vesnice v Bulharsku - Vojvodova z pera Konstantina Panajotova z Ústavu pro etnologii a folkloristiku bulharské akademie věd a příspěvek seznamující čtenáře s typologií
současných českých komunit v Bulharsku od někdejší ředitelky Českého centra v Sofii Kateřiny Churtajevy. Celou kolekci pak uzavírá Ohlédnutí za balkanistickým dílem PhDr. Mirjam Moravcové, DrSc., které sepsal balkanista z Etnologického ústavu AVČR Jaroslav Otčenášek, a
rozhovor o bulharistickém a balkanistickém díle M. Moravcové, který s touto badatelkou u příležitosti jejích 90. narozenin vedli Marek Jakoubek, Lenka. J. Budilová a Vladimir Penčev.
