Sudety: Ztracený ráj

Sudety jsou dodnes považovány za problematický region, jejž silně poznamenal odsun německého obyvatelstva. Co se odehrávalo předtím, než běh věcí v pohraničí nenávratně vykolejil? Klukovská dobrodružství čtenářů Mladého hlasatele, groteskní i osudové první lásky, nezlomné sepětí s rodnou krajinou, ale i spalující nenávist živená šílenstvím. Jednotlivé příběhy na pozadí velkých dějin zachycují spletité osudy obyvatel Sudet a vytvářejí plastický obraz tehdejšího života v mnohonárodnostním pohraničí.

Mezi autory deseti tematicky i stylově široce rozkročených povídek nechybějí zvučná jména jako Kateřina Tučková, Jaroslav Rudiš, Michaela Klevisová nebo Leoš Kyša. Výpravnou knihu obohacují působivé ilustrace Jaromíra 99, inspirované dobovými fotografiemi, a předmluva Michala Stehlíka a Martina Gromana, autorů podcastu Přepište dějiny.

Kateřina Tučková – „Čas raků“
Povídka „Čas raků“ uzavírá sbírku jako epilog. Vypráví o stařici (německé) postavě, která na začátku 90. let objeví svou rodnou ves Mušov (jižní Morava) pod vodní hladinou nádrže Nové Mlýny, a vzpomíná na svůj život od dětství až po násilný odsudek německého obyvatelstva po válce. Děj se vrací do meziválečných let, kdy se volná Dyje vinula přes vesnici plnou německých rodin, a zachycuje tóny idyly i tragédie za války. Příběh je sice fikcí, ale staví na reálných událostech – zatopení Mušova v sedmdesátých letech a historickém kontextu Sudet před rokem 1938. Autorka Kateřina Tučková je renomovaná spisovatelka a dramatička (laureátka cen Magnesia Litera), známá především romány o českých dějinách (např. Vyhnání Gerty Schnirch, Žítkovské bohyně). Do sbírky přináší své hluboké porozumění traumatu pohraničních obyvatel a lidskému osudu v totalitních časech.

Michaela Klevisová – povídka z Lužických hor
Michaela Klevisová situovala svou povídku do rodinné chalupy u obce Krompach (Lužické hory). Příběh popisuje dívčí vzpomínky na prázdniny trávené v domku, který byl dříve mlýnem obývaným sudetskými Němci. Hrdinka objevuje zbytky jejich života – staré knihy, nápisy a osobní předměty – a spolu s matkou si vypráví, jaké muselo být těžké odcházet ze svého domova. Motivem je tu udržení paměti a porozumění druhým; vyprávění zrcadlí osobní vzpomínku autorky (Klevisová v dětství chalupu navštěvovala) a zároveň ukazuje typický „ztracený ráj“ Sudet. Autorka, proslulá detektivka (Kroky vraha, Dům na samotě) a bestselleristka, využívá historické pozadí jako rámec pro lidský příběh. Do tohoto projektu byla pozvána i kvůli svému zájmu o přírodní a pohraniční krajiny (je autorkou románu Prokletý kraj z Pošumaví). Její povídka je čistě fikční, ale silně inspirovaná skutečnými místy a rodinnými archivy (autorka konzultovala staré fotografie domku, které poskytla ilustrátorovi).

Jakuba Katalpa – povídka z Plzeňska
Jakuba Katalpa zasazuje svůj příběh na Plzeňsku, do domu, kde sama žije a který má „pohnutou sudetskou historii“. V rozhovoru redaktor Hostu uvádí, že pro svou povídku využila rodinné prostředí a fotografie z tohoto domova. Děj (podobně jako u ostatních autorů) se odehrává před druhou světovou válkou v českoněmeckém pohraničí. Katalpa, nositelka Ceny Josefa Škvoreckého a autorka knih Němci či Úlice, je známá zpracováním vztahů mezi Čechy a Němci. Svou povídkou tedy pravděpodobně propojuje osobní paměť s historickou realitou regionu. Text je fikce, ale vycházející ze skutečného prostředí a dodaného tématu sudetské minulosti.

David Jan Žák – pravděpodobně Šumava
David Jan Žák, básník a autor dobrodružných knih pro mládež (Návrat Krále Šumavy – bestseller z roku 2012), do sbírky přináší příběh zasazený v pohraniční krajině Šumavy. Detail děje není veřejně znám, ale vzhledem k autorovu zaměření lze očekávat motiv dětství či táboření v pohraničí s nádechem napětí nebo legend. Žákova dosavadní tvorba často vycházela z přírody a místních pověstí, takže povídka pravděpodobně kombinujte klukovské dobrodružství se zkoumáním sudetské historie. Autor — který působí v Novohradských horách, psal i komiksové scénáře Rychlých šípů — byl do antologie vybrán za schopnost vtisknout osobitý, až snový tón borderland příběhu. Jeho text je fikce, která ale odráží autorovu blízkost k tématům pohraničních krajin.

Michal Vrba – pravděpodobně Ústecko
Michal Vrba, známý z románu Zeptej se ďábla odehrávajícího se v Ústí nad Labem, přispěl pravděpodobně povídkou z severočeského pohraničí (snad právě z ústeckého regionu, kde deset let žil). Jeho prózy obecně zkoumají osudy obyčejných lidí v okolí sídlišť a hornického prostředí; pro Sudety mohl napsat příběh reflektující mezilidské vztahy a národnostní soužití v předválečných Sudetech. Povídka je nejspíš fikce, kulturně zasazená do reálných míst (např. vznik regionu železářství ve Východních Čechách, kudy Vrba rovněž působil). Autor byl vybrán díky svému životnímu i literárnímu propojení s pohraničními oblastmi (vyrostl ve východočeských Hlušicích a později žil v pohraničí).

Petra Klabouchová – pravděpodobně Šumava/Jižní Čechy
Petra Klabouchová, autorka řady románů z prostředí české přírody (zejména Prameny Vltavy, oceněné Cenou Steinbrenera za knihu o Šumavě), do sbírky přispěla povídkou z jižních Čech či Šumavy. I když detaily děje nejsou veřejné, lze předpokládat, že místem dění bude např. okolí pramenů Vltavy nebo šumavská vesnice, kde se prolínají české a německé osudy. Klabouchová v minulosti psala i o hrdinech záhadného folkloru, a v povídce pro Sudety pravděpodobně využívá motiv rodinných tajemství či setkání s „jinou“ kulturou. Autorka si od projektu slibuje propojení svého zájmu o přírodu s historickým kontextem pohraničí.

Petra Dvořáková – (pravděpodobně Moravsko/Čechy)
Petra Dvořáková, úspěšná autorka románů pro dospělé i mládež (např. Vrány, Návrat), napsala povídku koncentrovanou na rodinné vztahy v pohraniční vesnici či městě. Jakkoli konkrétní děj není znám, téma její tvorby (losy obyčejných lidí v kritických životních situacích) napovídá, že by se mohla zaměřit na třeba křehký souboj názorů mezi českou a německou rodinou před válkou. Dvořáková je nositelkou řady literárních ocenění (její bestseller Vrány dostal Zlatou stuhu) a do antologie ji pořadatelé vybrali pro její citlivý vhled do mezilidských emocí. Její povídka je fikce, zasazená do historického rámce a reflektující běžný život v Sudetech těsně před konfliktem.

Jaroslav Rudiš – (pravděpodobně západní Čechy)
Jaroslav Rudiš, oceňovaný prozaik a scenárista (Nebe pod Berlínem, Národní třída, komiks Alois Nebel), do sbírky vnáší svůj pohled na předválečná Sudeta. Přestože není jasné, kde se jeho povídka odehrává, lze od něj očekávat syrový jazyk a prvky (často ironického) historického vědomí. Rudiš má silné vazby k pohraničí – společně s Jaromírem 99 vytvořil kultovní komiks Alois Nebel inspirovaný Sudety, a ve své knihách zkoumal osudy Němců i Čechů na západě Čech. Do projektu ho přivedla jeho zkušenost s popisováním českoněmecké minulosti (cenu KČapka získal například za knihu Český ráj). Jeho příspěvek tedy pravděpodobně propojuje reálná místopisná fakta (např. rodné Karlovy Vary či Lounsko) s bohatou fiktivní řadou postav a událostí.

Leoš Kyša (ps. František Kotleta) – (pravděpodobně Bruntálsko/Slezsko)
Leoš Kyša, především známý pod pseudonymem František Kotleta, v Sudetech napsal povídku z oblasti svého rodiště (Bruntálsko, Slezsko). Často pracuje s motivem alternativní historie (jeho detektivka Sudetenland z roku 2023 zobrazuje hypotetickou realitu bez odsunu Němců). V tomto sborníku ale pravděpodobně zůstal věrný realistickému pojetí – povídka nejspíš zachycuje proradnou mezilidskou atmosféru v typickém pohraničním městě. Autorovy romány (včetně sci-fi pseudonymních) se vyznačují častou noir estetikou a komentářem k česko-německé otázce. Byl přizván pro svůj rodový vztah k Sudetům a také pro svůj originální střih – spojení detektivního či fantastického prvku s historií.