Myslím, že fotografie Hany Jakrlové ukazují dobře nejen ohromnou různorodost našeho kontinentu, ale že je v nich přítomna i velká škála existenciálních situací, od naděje přes nudu, tíseň a bolest až k prchavé radosti.
Líbí se mi, jak se tu znovu a znovu vrací motiv
zdí, skel, průhledů, průchodů a výkladů.
Ano, to je náš dnešní svět.
Václav Havel, Praha 2006
Moje cesta Evropou byla vším: seznámením se sousedy, průzkumem tritoria, návštěvou i útěkem.
Byla poutí za bodem nula, v němž je důležité všechno a nic.
Evropa "na východ od ráje",
v níž jsem strávila první polovinu svého života, byla v mnoha ohledech surreálným světem za zrcadlem, životem za zdí.
Po jejím pádu přestal mít domov pevné a nepřekročitelné hranice. Na svých toulkách "novou Evropou" jsem zakoušela
rozjitřenost člověka, který se rozhodl po nějakou dobu žít v cizím městě.
Má cesta byla hrou i bojem s démony.
Přitahována někdy půvabem, jindy ošklivostí, prožívalal jsem v Moskvě stejně jako v Amsterodamu svůj evropský příběh na scéně končícího a nového
milénia.
Byla jsem sama sebou, a zároveň kýmkoli: jako polský poutník s Santiagu de Comostela, anglický obchodník v Praze či bosenský emigrant v Berlíně, byla jsem i já hybatelem svého světa a zároveň nepatrnou součástí měnících se dějin.
Tato kniha je zprávou z
onoho osobního i kontinentálnícho mezičasu.
Hana Jakrlová
