Jak Arthur Conan Doyle přišel na Sherlocka Holmese? Mohl vůbec existovat tak neuvěřitelný člověk jako Arsene Lupin? Byl skutečný Dracula tak hrůzostrašný jako jeho románový dvojník? Když nás autoři vtahují do nejbláznivějších dobrodružství, je jejich představivost
bezbřehá. Kam ale na své nápady chodí? Dobrodružství Robinsona Crusoea se údajně nápadně podobají trampotám muže jménem Alexander Selkirk. Alexandre Dumas se prý hodně zajímal o osudy jistého Françoise Picauda, jenž byl nespravedlivě uvězněn na základě smyšleného udání
a byl pevně rozhodnut, že se pomstí – stejně jako hrabě Monte Cristo…
Ať je to d’Artagnan nebo Maigret, James Bond nebo Tarzan, všechny tyto skoro mytické hrdiny pojí to, že mají předobraz ve skutečných osobách. Nicolas Carreau po nich pátrá a čtenářům pak
představuje příběhy snad ještě románovější, než jsou ty knižní. Realita soupeří s fikcí a těžko říct, která je barvitější, která je bláznivější, která je neskutečnější.
