Velká turecká válka z let 1683–1699 představovala zásadní bod obratu v konfliktu mezi křesťanskou Evropou a osmanskými Turky. Navzdory porážce v bitvě u Lepanta (1571) a následné krizi první poloviny 17. století, byla Osmanská říše politickou, vojenskou i hospodářskou
velmocí, jež soupeřila s evropskými státy o dominanci ve Středomoří a ve střední a východní Evropě. Roku 1683 shromáždil osmanský velkovezír Kara Mustafa Paşa obrovskou armádu s níž se vypravil na tažení proti hlavnímu městu habsburské monarchie – Vídni, jejíž
obležení představovalo v jistém smyslu vrchol zápasu mezi Habsburky a Osmany. Pouze díky sjednocenému úsilí vojsk habsburské monarchie, řady německých států a polského krále Jana III. Sobieského byli Osmané v září 1683 rozhodujícím způsobem poraženi. Díky triumfu u Vídně
došlo k dočasnému sjednocení celé řady evropských zemí ve společném úsilí v boji proti „Turkům“. Patronem této tzv. Svaté ligy byl papež Inocenc XI., jehož diplomacie pomohla vytvořit mocnou koalici, jež měla podle nejodvážnějších plánů vytlačit Osmany z Evropy.
Navzdory katastrofě před Vídní však byly sultánovy síly schopny odolávat náporu svých nepřátel. Přestože byli Osmané poraženi i v dalších velkých bitvách (u Budína, v druhé bitvě u Moháče, či u Slankamen) a vytlačeni z Uher, dokázali v druhé polovině 90. let 17.
století znovu přejít do ofenzivy. Nakonec však byli s definitivní platností poraženi rakouským vojevůdcem Evženem Savojským v bitvě u Zenty a donuceni poprvé v historii k územním ústupkům ve prospěch některého z evropských států. Osmanský nápor do Evropy tak byl zastaven a
říše půlměsíce musela v dalších desetiletích a staletích přejít do defenzivy. Připravovaná publikace se hodlá zaměřit nejen na popis těchto dramatických událostí a střetnutí v Uhrách, ale i na analýzu příčin tohoto konfliktu a důvodů konečné osmanské porážky.
Pozornost bude také věnována průběhu války na vedlejších bojištích, na nichž bojovali Osmané s Benátčany na Peloponéském poloostrově, s Poláky v Podunajských knížectvích a s Ruskem mladého cara Petra I. o důležitou pevnost Azov. Představeny budou také klíčové osobnosti
konfliktu a armády a vojáci, jež jej vybojovaly.
