Po úspěchu románu Poslední rok - 1938 vycházejí uznávané rakouské autorce také vybrané povídky, které opět dokládají, jak skvělou a zaujatou vypravěčkou je.
Rok a místo narození Ilse Tielschové - 1929 v jihomoravských Hustopečích - rozhodly nejen o
jejím životě, ale i o tématech, kterým se věnuje. Idylické časy dětství se vzpomínkami na rodiče a prarodiče, přirozená dvojjazyčnost, předválečná nervozita a lámání charakterů, "hon" na blízké sousedy, z nichž se přes noc stali nepřátelé, válečná léta i to, co
nastalo po nich. Hrdinové povídek prošli autorčiným životem, proto jsou opravdoví, pevně srostlí s krajinou i s dobou, v níž žijí. Přestože jsou povídky rozsahem "malé", jejich obsah a děj je činí velkými. Jde o příběhy plné lidskosti, nostalgie a touhy, aby svět byl zase v
pořádku tak jako kdysi.
Povídky nesmírně citlivě a přesně přeložila další jihomoravská rodačka Jarmila Červená (1933), která je zároveň malířkou a mapuje tento region štětcem s podobným zaujetím, poezií a láskou. Dvě ženy, které toho hodně prožily, si
dokonale rozumějí, a mohla tak vzniknout kniha, která si čtenáře zaručeně podmaní.
