Zelenina a bylinky, jak divoké, tak pěstované, luštěniny a obilniny, ovoce a lesní plody, a dokonce ikvěty
některých rostlin patří jakožto ingredience k srdci italské kuchyně. Díky podnebí, horkým létům anízkým
srážkám, a geomorfologii krajiny je každý
vhodný kousek Apeninského poloostrova, od severu k jihu,
pokryt zeleninovými zahradami a hospodářstvími, úžasným živým kobercem, který je barevný a rozmanitý.
Poskytuje zdánlivě nekonečné množství pokrmů, rozličně připravovaných, jimž se nic nevyrovná.
Italové
milují plody své země a naučili se, jak je využívat nejnápaditějšími způsoby azpracovat všechny jejich
jedlé části. Zelenina byla vždy základní součástí italského gastronomického umění, po staletí formovala
chuť Italů všech společenských
vrstev - a v nedávných letech bylo toto těsné příbuzenství dále posíleno.
Sohledem na své zdraví či jako odpověď na ekologické nebo etické uvažování se zvyšující se počet lidí
obrací kvegetariánskému stravování.
