Dívčí katolická střední škola není elitním skleníkem pro panny ze vzorných rodin. Naopak – studují tu dívky bez rodinného zázemí, z dětských domovů, z diagnostických ústavů. Studovala zde děvčata na své cestě z ulice či vězení k normálnímu životu.
A mezi nimi se prohánějí studentky na vozíčku, děvčata s mentální retardací, autismem či nevidomé dívky a jejich psí průvodci. Umí ostatním (dívkám, učitelům, vychovatelům ale i sobě) pořádně zavařit. Ale také navařit – denně skupinka z nich připravuje oběd.
Přijďte ochutnat, máte-li odvahu.
V knize se také dočtete, jak Bůh nepřehlédnutelně působí i v životě ředitele školy „Hroznýše“, v jeho rodině, osobní i profesní cestě.
A možná budete chtít více vidět Boží stopu ve své, nebo spíš svoji v
té Jeho…
