Barry Lopez (1945–2020) cestovatel, esejista a reportér, shrnuje ve sbírce reportáží z Arktidy dojmy ze svých četných cest po Arktidě v 70. a 80. letech, doplněné o vhledy do jejích dějin. Jeho reportáže se v různé míře věnují hlavně třem motivům. Především je to
krajina, její historie, život a dynamika. Druhým motivem jsou lidé, kteří ji obývají – ti domorodí i nově osídlení: píše o předpokladech života v krajině, o tradicích, o souboru materiální i duchovní kultury. Třetím okruhem jeho pozornosti je moderní doba, kdy se stále
rychlejším tempem mění jak krajina, tak její obyvatelé, před očima mizí jejich vzájemné historické vazby. To vše je doplněno o dějiny lidského osídlování od nejstarších dob podnes, a také o dějiny nejdůležitějších objevných cest a potýkání se Evropanů s krajinou.
Čtenář získá i představu o počátcích intenzivního průmyslového využívání Arktidy (těžba ropy a rud) a může je konfrontovat se současným stavem krajiny a jejího soužití s novými poměry.
Sbírka Arktické sny (Arctic dreams) z r. 1986 obdržela v USA Národní cenu za
literaturu faktu (National Book Award for Nonfiction); od té doby získal za své knihy řadu dalších ocenění.
Barry Lopez byl před svou smrtí v roce 2020 považován, jak se domníval jiný slavný poutník Robert Macfarlane, za největšího žijícího spisovatele divočiny. Jeho
kniha o Arktických snech patří mezi klasické, neustále dotiskované tituly a to nejenom pro sílu a hloubku svého prožitku, ale také že největší změny prostředí se dnes odehrávají v Arktidě, která zřejmě v rukách drží hned několik klíčů i k naší klimatické
budoucnosti.
