Magdaléna má ráda les, mech, kapradiny, různé odstíny zelené barvy, zvířecí stopy a parůžky. Nesnáší svoje nemožné jméno, chovatelský kroužek, kde „vězní“ zvířata, a přírodopisářku, protože ta její nadstandardní zájem o určité oblasti přírodopisu
považuje za provokaci. A hlavně nenávidí parazity, hálky na listech stromů a raky. Proč? Protože její maminka je nemocná.
Silný příběh dívky, která se musí vyrovnávat se situací, kdy do úzkého rodinného kruhu zasáhne nemoc a otřese zdánlivými jistotami jako
zemětřesení. Díky vřelému humoru a pevným vztahům mezi nejbližšími se podaří vyžehlit i Mojenčiny hodně „telecí“ nápady.
Olga Stehlíková má cit pro přesné odměření emocí, její příběh své čtenáře pevně lapí, citově zaangažuje, ale nevydírá.
Navíc je tak nabitý zajímavostmi z říše zvířat, rostlin a stromů, že zatoužíte listovat encyklopediemi a bloumat lesem s očima navrch hlavy.
