Po získání doktorátu z biologie si Catherine Ravenová postavila malou chatu v odlehlém koutu Montany. Tou dobou žila v izolaci nejen fyzické, ale i citové. Domek považovala za útočiště, kde si bude moci oddechnout – mezi lidmi jí totiž nikdy nebylo moc dobře. Jednoho dne si
všimla, že na její pozemek každý den odpoledne přichází dost zanedbaný lišák. Jak se navazuje rozhovor s lišákem? Vynesla si ven skládací židli, posadila se k němu co nejblíže a začala mu předčítat Malého prince. Z pozice vědkyně si samozřejmě uvědomovala, že se
zvířatům nedají přisuzovat lidské vlastnosti. Jak se ale postupně ukazovala lišákova osobnost a povaha, stali se z nich navzdory jejímu přesvědčení přátelé. Díky němu Catherine pochopila, že pokud zůstaneme spojeni s přírodou, nebudeme nikdy sami. Lišák a já je dojemným a
pozoruhodným příběhem přátelství, růstu a vyrovnání se s neodvratnou ztrátou a pochopením, že i taková ztráta může mít v životě svůj smysl. Je to vyprávění o samotě a sounáležitosti a zároveň nadčasový příběh jedné ženy, jejíž propojení s přírodou změní
pohled na vše kolem nás – na každý strom, stéblo trávy, květinu nebo třeba lišku.
