Svastiku neboli hákový kříž si každý spojuje zejména s Hitlerem a jeho nacistickou doktrínou. Svastika má však na rozdíl od Hitlerovy tisícileté říše skutečně historii v řádech tisíců let. Objevila se prakticky na všech kontinentech a byla používána takřka všemi
významnými náboženstvími. Což ostatně dokazuje ManWoman v knize Swastika - navrácení nevinnosti. Málo známá je však historie svastiky na našem území. Sem tam se objeví nějaký článek o archeologických nálezech z keltských či římských osad. Ale svastika má u nás daleko
rozsáhlejší výskyt a užívání. Svastika byla hojně používána v lidové tvořivosti, malovaná na kraslicích, tištěná na textiliích, ražená do mincí, zdobila se jimi ovčácká bičiska či čepče, tzv. holubinky. Je možné ji objevit na několika malbách. Asi nejznámější je
použití u Muchovy Přísahy omladiny. Použil ji však například i Mikoláš Aleš v cyklu Život starých Slovanů anebo J. V. Kautský na oponě pro Národní divadlo v Brně. Ani budovy nejsou výjimkou. Rozsáhlou svastikou výzdobu nalezneme na Pražské loretě. Podobně rozsáhlá
výzdoba, ovšem v interiéru, je k vidění v zámku Litomyšl. Oblíbená byla kruhová svastika v gotice, a tak ji spatřujeme na mnohých gotických kostelech po celé republice a nejen na nich. Svastika se objevovala i jinde. Na nalezeném plíšku v Býčí skále, roušce Sv. Ludmily, opasku
Sv. Václava, vyznamenáních Junáků, jedno takové měl i prezident Masaryk, chebském antependiu, denáru Boleslava 1. a mnohých dalších místech.
